Materiál a náčiní v pražských podmínkách

K výrobě jsou nutné tři podmínky: materiál, nástroje a prostředí. Problémy jsou většinou dva: kde sehnat materiály a kde sehnat nástroje na obrábění. Prostředí je již pro každého specifický problém, ale dá se to dělat i v kuchyni. Na této stránce jsou jednoduché tipy, jak sehnat profesionální materiály a nástroje a přitom neutratit zbytečné peníze.

Materiály a kde je sehnat

Kvalitní překližky

Kvalitní překližky se vyznačují hlavně tím, že jsou ze dřeva, které se méně štípe (to znamená ne borovice) a mají hodně vrstev. U nás jdou sehnat tzv. modelářské (z finské břízy, 2 vrstvy na 1 mm tloušťky). Dovážela je např. firma FinnForest, ale dnes už v ČR nepůsobí. Existují různé tloušťky od cca 1mm do 5mm. FinnForest je prodávali pouze ve velkém, tedy minimálně deska 1.5 x 1.5m. Ta vyjde cca na 1500Kč (3mm) až 2500Kč (5mm) včetně DPH. Myslím, že v současnosti (2013) je ale už nedováží. To samé lze potom sehnat v modelářských obchodech, tam však budou mít desky moc malých rozměrů (např. 20cm x 60cm) a jedna taková malá deska vyjde na 300 až 400Kč. Vyplatí se tedy koupit tu větší přímo od dovozce a potom se například rozdělit.

Dál jdou zakoupit méně kvalitní překližky, z nichž jsou nejlepší bukové (1 vrstva na 1 mm tloušťky). Jsou asi 3-krát levnější (stojí 120 až 150 korun na metr čtvereční).

Bakelitové desky (kartit, paxolin, pertinax, paxinol, bakelit)

Více názvů pro jeden materiál: kartit v Čechách, pertinax v Německu, paxolin v Británii a USA, bakelit ve Francii. Prostě papír napuštěny nějakým fenolovým sajrajtem a lisovaný (za horka?) Je to modernější materiál, který je těžší než překližka a přitom velice pevný. Dá se dobře řezat i brousit, ale vzniká přitom nebezpečný karcinogenní prach, který se nesmí vdechovat. Broušení je nebezpečnější než řezání, protože poletující částice materiálu jsou menší, tedy déle vydrží ve vzduchu a snadněji se opětovně zvíří prodem vzduchu od brusky (Ruda používá aspoň roušku kryjící pusu a nos, po práci dílnu vyluxuje. No a pro jistotu prý po celou dobu práce vůbec nedýchá). Pertinax je méně nasákavý než překližka, je dražší než buková překližka a levnější než modelářská (prodává se na kila, ne na m2 - "Je libo 7 kg bumerangů?" - což je asi 1 m2 a vyjde na 800Kč)

Polypropylenové desky

V minulosti se daly se sehnat v Simona-Plastics u Říčan.

Laminátové desky

Zahraniční zdroje to považují zvláště v oblasti LD bumerangů za současný nejlepší materiál. Anglický název pro to je GFEC (Glass Fiber Epoxy Composite) a optimální je údajně typ G11, zatímco G10 vykazuje už po kratším namáhání (např. nárazem) nějaké špatné vlastnosti. Vrhači bumerangů v Čechách tento materiál zatím nepoužívají a tak o tom pouze čtou bajky na internetu. Což můžete samozřejmě i vy na anglických stránkách Be agressive!

Porovnání materiálů

Pro běžnou výrobu bumerangů s doletem do 30-40 metrů celkem stačí levná buková překližka. I v této kategorii jsou ale výrobky z modelářské překližky hezčí, víc vydrží a míň se kroutí působením vlhka. Kdo chce zkoušet bumerangy třídy MTA musí používat modelářskou překližku nebo tenký pertinax (1,5mm - 2mm) případně tenký laminát. Pro Aussie Round se používá převážně Pertinax (3mm-4mm) nebo modelářská překližka (5mm-6mm), pro LD pertinax (někdy 3mm, ale hlavně 4mm) a v zahraničí GFEC okolo 3mm, pro triky, Fast Catch a Endurance pak polypropylen (5mm) nebo modelářská překližka, případně 2mm pertinax.

Nástroje

Přímočará pilka

Zapomeňte na lupinkovou pilku. Ačkoliv se přímočará pilka zdá zbytečně moc profesionální k výrobě pouhých bumerangů, dá sehnat docela levně a velmi zjednoduší a zrychlí výrobu. Pokud bude sloužit pouze k výrobě bumerangů, je v podstatě málo důležitá její životnost a kvalita (podřezávání, přesnost). Pilkové listy mají být s malými zuby (aby neštípaly, netrhaly materiál), malou šířkou (kvůli ostrým zatáčkám). Je dobré, aby měla pilka nějaký běžný způsob upnutí pilkového listu (neb je lepší lítat po louce, než po obchodech). Shodou okolností nemají levné přímočaré pily speciální systém pro úchyt pilek, je to většinou jednoduché svěrací zařízení na dva šroubky.

Jedna z nejlevnějších přímočarých pil je napríklad model STS 400 od německé firmy. Tento model je k segnání v prodejnách Baumax. Stojí 350Kč.

Nástavce na vrtačku

Ruda vyzkoušel rašplové frézky s malým i větším poloměrem, ale před časem přešel k nástavci s brusným papírem, který má co nejměkčí podpěrný gumový talíř, aby se s ním dostal dobře i do vnitřního oblouku bumerangu (podélnými pohyby se dobře a rovnoměrně odebírá materiál pro vytvoření vztlakového profilu křídla. Vrtačka je při této práci pevně spojená s pracovním stolem, při opracování pohybujete bumerangem.

Pájka

Pokud chcete bumerang dodatečně zatížit (lítá dál, a když se to se zátěží nepřežene, tak se i vrátí), použijte třeba tento postup: vyvrtejte do bumerangu otvor vrtačkou, pomocí pájky ho zakapejte v mírném přebytku rozpuštěným cínem ( 50 cm dlouhá tyč cín + olovo stojí asi 70Kč). Po ztuhnutí vyklepněte ven a znovu vlepte pomocí lepidla (např. dvousložkového). Po zaschnutí zarovnejte pomocí vrtačky s nástavcem se šmiglem.

Brusný papír, štětec, lak, barvy

Různé drsnosti pro ruční doladění profilu a vyhlazení povrchu, pro překližku se hodí podbarvení temperami nebo akrylovými barvami a závěrečné překrytí nitrolakem, aby byla vidět "leta" (třeba i vícekrát opakovat zbroušení jemným šmirglem a nalakování kvůli hladkosti a malému odporu při letu), pertinaxu docela sluší nabarvení autolakem ze spreje.